Zaměstnanec s handicapem má pozitivní dopad na sociální smýšlení kolektivu

Zaměstnanec s handicapem má pozitivní dopad na sociální smýšlení kolektivu

Dnešní rozhovor na zajímavé téma zaměstnávání handicapovaných povedeme s ředitelem organizace ParaCENTRUM Fenix, panem Michalem Odstrčilem.

Když jsme se v roce 2016 stali partnery filmu Moc myšlenky, který je českým dílem na téma inspirace a motivace, seznámili jsme se během natáčení s jednou z osobností filmu, Vojtěchem Vašíčkem, který je paralympijským zlatým medailistou z Barcelony v roce 1992. Pan Vašíček byl u zrodu ParaCENTRA Fenix, brněnské organizace věnující se lidem s poškozením míchy. Dnešní rozhovor na zajímavé téma tak povedeme s ředitelem této organizace panem Michalem Odstrčilem. Třeba bude pro některé z našich čtenářů inspirací pro zaměstnávání handicapovaných osob.


 

Otázka: Bavíme se dnes o zaměstnávání handicapovaných. Kolik zaměstnanců s tělesným postižením zaměstnává ParaCENTRUM Fenix?
Michal Odstrčil: ParaCENTRUM Fenix, z.s. zaměstnává celkem 54 osob na asi 22 úvazků. Z toho 12 pracovníků je s handicapem.

Otázka: Představte nám ParaCENTRUM Fenix. Čím se přesně zabývá a jak dlouho tomu tak již je?
Michal Odstrčil: Posláním ParaCENTRA Fenix je pomáhat lidem s poškozením míchy a jejich blízkým vyrovnat se s nově vzniklou situací a vrátit se zpět do života. Fungujeme od roku 2004 a v současnosti nabízíme 24 různých aktivit převážně v oblasti sociální pomoci, zdravotních služeb, podpory zaměstnávání, vzdělávání a sportu. Věnujeme se také preventivním aktivitám, publikační činnosti a poradenství v oblasti bezbariérovosti a legislativy.

 

Otázka: Jak je na tom Česká republika se zaměstnáváním handicapovaných? Máte pocit, že je situace dobrá?
Michal Odstrčil: Ze všech různým způsobem handicapovaných osob dnes pracuje asi 25%. U osob s těžší formou postižení (jako například naši klienti na vozíku) pracuje ale pouze 5 %. Dle mého názoru je velkým problémem systém vzdělávání, kdy žáci často zbytečně navštěvují školy pro zdravotně postižené, přestože by zvládli chodit do běžných škol. Když dáme žáka do školy plné handicapovaných, bude ho to připravovat na život a práci s handicapovanými.

Otázka: A jak je to u osob, které toto postižení potkalo v dospělosti?
Michal Odstrčil:
I v případě našich klientů, kterým se stává úraz v dospělosti státní systém nabízí sociální dávky a zdravotní služby, ale podporu zaměstnanosti a rekvalifikace už jen tak okrajově a nahodile. Mám také pocit, že společenské klima stále příliš nepředpokládá, že by člověk s postižením pracovat měl. Vůbec nemáme smýšlení jako třeba v Nizozemsku či ve Švýcarsku, že pokud člověk s postižením může pracovat, tak by pracovat měl.

Otázka: Máte pocit, že se situace mění?
Michal Odstrčil: Určitě, postupnou změnu také vnímám. Vznikají zajímavé iniciativy na podporu vzdělávání. Například Středisko Teiresiás při Masarykově univerzitě nebo třeba Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením při OZP. Řada firem má snahu zaměstnávat handicapované. Chce to ale vytrvat a nebýt netrpěliví. Systém i společnost mají určitou setrvačnost, tuto problematiku nelze rozseknout během dvou let.

Otázka: V čem by mohli potenciální zaměstnavatelé být lepší?
Michal Odstrčil: Nebát se. Zaměstnanci s postižením bývají velmi motivovaní a loajální. Mívají stmelující vliv na kolektiv a na firemní kulturu.

Otázka: Z čeho mají firmy nejčastěji strach? Proč nezaměstnají člověka na vozíčku?
Michal Odstrčil: Že bude často nemocný, bude zatěžovat kolektiv, snižovat motivaci a výkon celého týmu. Většinou to bývá naopak. Všechno nicméně opravdu není zase tak snadné. Jak jsem zmínil výše, systém je velmi nedokonalý a řada handicapovaných není připravena na fungování v pracovním procesu, takže je potřeba počítat s tím, že takovému zaměstnanci může být zpočátku nutné nabídnout individuální přístup a podporu. Je to ale dobrá investice.

Otázka: Šíříte osvětu do firem, které by třeba rády zaměstnaly člověka na vozíčku, ale mají obavy z velké administrativy?
Michal Odstrčil: Na toto téma zrovna připravujeme publikaci, která bude volně dostupná ke stažení. Jsme firmám k dispozici i na individuální konzultace, jak v oblasti legislativy, tak i třeba při vytváření pracovního místa nebo nastavování pracovního režimu.

Otázka: Vy sám na vozíčku nejste. Zkusil jste si někdy, jaké to je? Byl jste se někdy „projet“, abyste viděl, zdali jsou naše ulice a domy dostatečně bezbariérové?
Michal Odstrčil:
Samozřejmě jsem to zkusil, je to úplně jiná perspektiva. Nikdy před tím by mě nenapadlo, co všechno je bariérou. Obrubníky, štěrk na cestě, sníh, úzké dveře. Ale zvláště v Brně se ta situace postupně lepší.

Otázka: Jaké volnočasové aktivity pro vozíčkáře pořádáte?
Michal Odstrčil:
Děláme spoustu věcí od grilování v parku přes aktivní dovolenou pro celé rodiny a vzdělávací i výtvarné aktivity až po koncerty. Je potřeba si uvědomit, že vozíčkáři s  poškozením míchy jsou naprosto normální lidé, chtějí se potkávat s dalšími normálními lidmi a dělat normální věci. Prostě jen nechodí. Proto jsou všechny společenské akce otevřené široké veřejnosti a proto má smysl jim nabízet akce, které budou bavit i nás.

Otázka: Víme, že letos poprvé pořádáte velkou společenskou akci - přesněji řečeno Ples pro Fenix. Řeknete nám, jak tato myšlenka vznikla a co je cílem této akce?
Michal Odstrčil:
Dva roky se bavíme o tom, že uděláme nějakou velkou akci. Že máme spoustu přátel a partnerů, které bychom chtěli všechny někam pozvat a chceme, aby se o nás více vědělo. V loňském roce jsme se rozhodli, že už bylo dost řečí a dali jsme se do práce. Velmi neskromně a ve velkém. Takže pořádáme ples pro 450 hostů v největším bezbariérovém sále v Brně, pod záštitou primátora, se dvěma kapelami, třemi tanečními skupinami a dobročinnou dražbou.

Otázka: Kdy a kde se ples koná? Kde najdeme detaily?
Michal Odstrčil:
22. dubna v 19:00 v hotelu Voroněž. Veškeré důležité informace a kontakty na nás najdete na stránce www.plesprofenix.cz, aktuality potom na Facebook stránce akce www.facebook.com/plesprofenix. Zavolejte si o vstupenku, budeme rádi, když nás přijdete podpořit a zároveň si užijete prima večer.

Otázka: Kdybyste si mohl za Fenix a za sebe něco přát, co by to bylo?
Michal Odstrčil:
V ČR jsou pouze dvě centra pro lidi po poranění míchy - v Praze Paraple a v Brně ParaCENTRUM Fenix. Bohužel prostory, ve kterých teď působíme jsou v mnoha ohledech nevhodné a vzhledem k tomu, že je nevlastníme, je zde jakákoli investice nemožná. Nestačí kapacita, nemáme možnost krátkodobě ubytovat klienty z širšího okolí, není zde prostor k rozvoji a o špatném parkování ani nemluvím. Nejvíc si tedy přeji, aby se nám podařilo dokončit výstavbu nového centra pro lidi po poranění míchy. Je to náš největší současný úkol.

 


Chcete se dozvědět více o možnostech zaměstnávání osob s handicapem? Obrátit se můžete přímo na ParaCENTRUM Fenix na telefonu 547 210 382 nebo 733 589 567. Případně zašlete e-mail na adresu info@pcfenix.cz.