Psychologie odívání část I.: 4 fakty o oděvním stylu

Psychologie odívání část I.: 4 fakty o oděvním stylu

Co si představíte, když se řekne „psychologie odívání“? Napadají vás konkrétní kousky v šatníku nebo spíš tápete, co by se pod tímto slovním spojení mohlo ukrývat?

Popsat, co to vlastně je psychologie odívání, není jednoduché, nehledejte v tom však zbytečné složitosti. Pokud se navíc vysvětlování zhostí naše odbornice na psychologii odívání Jana Demjanová, pochopíte, a možná i odhalíte, pravou podstatu rčení „šaty dělají člověka“.

Fakt č. 1: Ač mlčíme, náš vzhled hovoří za nás

Vzorec, na základě kterého volíme své oblečení. Způsob, jakým vybíráme jednotlivé kousky oblečení. Volba střihu, materiálů či koupě toho, co je právě teď považováno za současný trend. To vše jsou racionální důvody, proč kupujeme právě ty oděvy, které pak visí v naší skříni.
Psychologie odívání, přestože si toho ani nejsme vědomi, totiž do vysoké míry koresponduje s psychologií osobnosti. Nákupy ve skutečnosti neřídí pouze nejnovější nápady návrhářů. Je to právě naše podvědomí, naše pocity, naše osobnost. Právě ta se projevuje mimo jiné i v tom, jak se oblékáme. „Materiál, střih, barva, velikost, doplňky i to, kam prostřednictvím oblečení upoutáváme pozornost ostatních, svědčí o našem charakteru, temperamentu, silných či slabých stránkách, o našich prioritách a hodnotách“, vysvětluje blíže Jana Demjanová.

Fakt č. 2: Osobní oděvní styl má vystihovat naši osobnost


Styl oblékání u každého člověka vypovídá o tom, jak se zná, respektuje a ctí sám sebe i ostatní. „Osobní oděvní styl má být vždy takový, abychom se v něm cítili za všech okolností jistě, klidně, spokojeně a sebevědomě“, dodává Jana. Jednoduše řešeno – měl by vystihovat povahu člověka a jeho vnitřní energii. Oděvní styl velmi úzce souvisí s naším povoláním, zálibami, našimi sny, s tím, kam v životě směřujeme a v čem vidíme smysl našeho života. Cílem není dosáhnout „proměny“, ale nalézt své pravé „Já“. To, že se zabýváme svým oděvním stylem, nás učí naslouchat vlastním pocitům a potřebám. Pomáhá nám lépe rozumět sobě a následně i druhým.

Fakt č. 3: Vlastní oděvní styl = poznat své nitro

Oděvního styl neurčíte normovanými dotazníkovými otázkami. Jedná o běh na delší trať. „Abychom odhalili skutečný osobní oděvní styl klientky či klienta, vedeme společně velmi osobní rozhovor, při kterém se snažím odhalit jejich nitro“, objasňuje Jana. Nejedná se o jednoduchý proces. Od malička jsme pod vlivem našich rodičů, přátel, partnerů, pracovního prostředí a vůbec celé společnosti. Může se stát, že roky hrajeme roli, do které jsme se časem sami stylizovali, anebo se do ní nechali tak trochu vmanipulovat. Zapomínáme, že už dávno nejsme sami sebou. Není nám divné, že se stále kontrolujeme a neprojevujeme se přirozeně. Máme strach, že se naše přirozenost nesetká u ostatních s pochopením.
Také proto je součástí osobního rozhovoru s klienty právě rozbor osobnosti. „Mimo to se zaměřujeme na popis oblečení, ve kterém se daný člověk cítí dobře a důvody, proč tomu tak je,“ dodává Jana. Odpovědi na tyto otázky totiž odhalují, jaké oblečení potřebuje naše duše, aby se cítila dobře. Sportovně založená žena se nebude cítit svobodná v hrubých a těžkých materiálech, které by jí bránily v pohybu a krotily její radost a spontaneitu. Klasicky elegantní muž se nebude cítit dobře v nepravidelně střižených svetrech či overalech, které by mohly narušovat jeho smysl pro řád.

Fakt č. 4: Oděvní styl se promítá v osobním i pracovním životě


dreamstime_xl_45332253.jpgPokud se zaměříme na pracovní život blíž, uvědomíme si, že se náš osobní oděvní styl může občas dostat do konfliktu s požadavky zaměstnavatele na firemní dress code. „Zaměstnavatelé mají většinou jasno v tom, jak by se zaměstnanci měli oblékat, nejsou ale pak schopni dress code ve firmě zavést. Chybí motivace pro podřízené, aby dress code dodržovali“, uvažuje Jana. Někdy je firemní dress code nastaven příliš konzervativně a stroze. Dress code by neměl být omezující, nudný a nepříjemný. Měl by obsahovat několik pravidel ohledně bot, délky sukní, křiklavých barev, příliš hlubokých dekoltů apod. Cílem jeho zavedení má být oddělení profesionálního šatníku od volnočasového. Při zavádění tápou firmy hlavně v odůvodnění daného dress code: tedy proč jsou ta která pravidla důležitá.
 



NLC program jako cesta k poznání osobního oděvního stylu

Téma osobního oděvního stylu se promítá samozřejmě také do našeho populárního programu, totiž do NLC programu pro klíčové ženy ve firmách. Každá z dam projde ve spolupráci s Janou určením osobního oděvního stylu. Jak už tomu bývá, tak i v NLC programu převažují některé oděvní styly nad ostatními, což je do značené míry dáno také charakteristikou cílové skupiny, pro kterou je kurz určen.

„Nejvíce převažují klasicky elegantní a sportovně elegantní styl. Ženy těchto stylů jsou praktické, akční, rychlé, racionální, pragmatické, velmi zodpovědné, psychicky odolné, mají výborné organizační schopnosti a jsou zaměřeny na týmovou spolupráci. To je jistě důvod, proč se dostaly na klíčové pozice ve firmách, kde pracují“, vysvětluje Jana.