Zaměřeno na rodiče

Zaměřeno na rodiče
Harmonie v rodině je důležitá. K takové harmonii můžeme přispět jak společnými akcemi pro rodiny, zkráceným úvazkem či firemní školkou, tak třeba semináři pro rodiče. Byli jste někdy na firemním semináři o komunikaci v rodině?

Možná to znáte - o tom, jak komunikovat v profesním světě se dozvídáme celkem často z literatury, přednášek, seminářů a stále se v tomto umění zdokonalujeme. Firemní vzdělávací katalogy jsou takových seminářů plné. Slibují nám skvělé prezentační a vyjednávací dovednosti a také to, že na základě právě tohoto semináře už nikdy nebudeme v komunikaci tápat.

Když pak ale přijdeme domů a máme své děti přimět, aby si uklidily ve svém pokoji nebo dosáhnout toho, aby s námi partner trávil více času, býváme dosti často na pokraji zhroucení a diskuse končí neporozuměním, hádkou nebo slzami.

Pojďme si dnes udělat takovou ochutnávku toho, co může téma komunikace v rodině obnášet. Kromě velkého množství konkrétních praktických ukázek komunikačních situací, jde také o uvědomení si, z čeho naše neshody v rodinné komunikaci pramení.

 

Osobní zájem


Čím to, že právě se svými nejbližšími, na kterých nám nejvíce záleží, naše komunikační dovednosti buď nedokážeme použít, nebo zcela selhávají ?

Důvodem je osobní zájem, emoční zatížení. Při komunikaci na pracovišti můžeme lépe jednat zcela racionálně, bez toho, abychom podléhali emocím. Dokážeme si představit, že nám šéf nebo spolupracovník nemusí rozumět a prostě se jen snažíme věc lépe vysvětlit, zachovat klid a dojít ke shodě. Přestože i na pracovišti dochází k neshodám, nespokojenosti a nedorozuměním, nepřináší nám to tolik pocitů hněvu, nepřijetí a zranění. Naše rodina by nás měla přece chápat nejlépe a vyjít nám ve všem vstříc. Nebo ne?

 

Úcta


Nikdo z nás nemůže být dokonalý. Všichni potřebujeme někdy vypnout a nic nepředstírat. Bohužel se nám ale stává, že jsme často slušnější, pozornější, vstřícnější a uctivější k cizím lidem, než k těm, na kterých nám ve skutečnosti nejvíc záleží. Kdyby nám na nich nezáleželo, spousta věcí, kvůli kterým jsme ochotni a schopni se pohádat, by nás nechávala zcela chladnými.

Mějme však stále na paměti, na čem opravdu záleží. Na té „maličkosti“, o kterou se právě přeme, nebo na dobrém vztahu s partnerem a dětmi, který by měl přetrvávat po celý život? 
Velkou pomocí je v tuto chvíli úcta. Úcta k sobě, úcta k druhým, i k dětem.

Co kdybychom náhodou umřeli naštvaní, jak o tom krásně napsal pan Fulghum? To by pak náš partner musel napsat tento poctivý epitaf: „Zde odpočívá jeden osel – byl moc namíchnutý, aby mohl žít déle.“
 

Oceňte druhé i sebe


Když my i děti cítíme, že si nás ostatní váží, jsme šťastnější, tvořivější, vstřícnější. Můžu ale mít úctu k druhým, když nemám dostatek úcty sám k sobě? Neúcta je destruktivní. U dětí je riziko, že si na neúctu zvyknou. Tendence ke kritizování a odsuzování jsou velikou překážkou zdravého vztahu.


Nejde však o to, za každou maličkost navzájem vychvalovat. Spíše si všímejte a oceňujte snahu a úsilí svých dětí i partnerů a pochvalte i sami sebe. Věnujte se sebepoznávání a pochopení svých potřeb, neboť je pak můžete lépe sdělovat svým blízkým a žádat o podporu při jejich naplňování.
 

My všichni jdeme příkladem


Jsme vzorem pro své děti i ve chvíli, kdy si myslíme, že nás nevidí, nebo neslyší. Od nás se učí uctivému chování, schopnosti vcítit se, starat se o potřeby své a následně i těch druhých a komunikovat způsobem „vítěz – vítěz“. Výhra je dosáhnout toho, co chceme. Což současně znamená pomoci druhému, aby dosáhl toho, čeho chce on. Usilujme tedy o dobro a vzájemnou podporu pro všechny a úctu ke každému členu rodiny, i k sobě.
 

10 pravidel komunikace (nejen) v rodině


- nejprve se snažte porozumět a pak teprve chtějte být pochopeni
- nejdůležitější osoby a věci dávejte na 1. místo
- kdo rozumí sobě, chápe druhé a neodsuzuje
- naslouchejte, jak sami mluvíte (ledacos se tak o sobě dozvíte)
- zasmějte se svým omylům
- oddělte osobu od jejího chování
- oceňujte své vzájemné rozdíly
- omluvte se a odpouštějte
- ujistěte se, že jste si správně porozuměli
- vězte, že hněv je jen přebytečný pocit viny

Rodinné vztahy vyžadují naši angažovanost, trpělivost, pokoru a schopnost navzájem si odpouštět. Je to každodenní práce a její nedílnou součástí je komunikace. Život v rodině je tou největší školou našeho života.


DSCF9946-2.jpgČlánek pro vás zpracovala naše odbornice na psychologii osobnosti Jana Demjanová. Jana se dlouhá léta věnuje dětem a rodinám v Salisiánském středisku, kde je psychologickou poradkyní. Tyto zkušenosti pak prolíná do své lektorské a terapeutické praxe v Cloud 9 Institute.
 

Chcete si objednat seminář pro rodiče nebo se dozvědět o tomto tématu více? Klikněte na tlačítko níže a kontaktujte nás. Rádi vám budeme nápomocni.