Psychosomatika vs. západní medicína

Psychosomatika vs. západní medicína

Západní medicína poměrně precizně oddělila „tělní“ obtíže od člověka jako takového. Tak třeba víme, co se děje na molekulární úrovni při zánětech močových cest a dokážeme je efektivně a rychle léčit. To se ovšem nesmí obtíže vyskytovat opakovaně či dlouhodobě.

Na chornické, dlouhodobé a opakující se potíže je západní medicína krátká.


Co je to zdraví a nemoc?

Pojďme se ale nejprve podívat na pár definic, abychom si uvědomili, kdy se bavíme o zdraví a kdy se bavíme o nemoci. I definice zdraví může být jak pozitivní tak negativní.

Negativní definicí zdraví dle WHO (World Health Organisation) se rozumí nepřítomnost jakékoliv choroby. Naopak pozitivní definicí je stav fyzické, psychické, sociální a estetické pohody. Důležitým anglickým slovem, který označuje zdraví a nemá český ekvivalent je „well-being“.

 

Bio-psycho-socio-spirituální původ chorob

Proces vzniku chorob definuje západní a psychosomatická medicína jinak. Západní (dalo by se říci biologická) jej definuje jako soubor biologicko-genetických poruch, které za specifických okolností vedou ke vzniku choroby. Zatímco psychosomatickou chorobou je uplně každá včetně úrazu, protože má bio-psycho-sociálně-spirituální původ.

Například tedy pokud naštvete svého souseda, tak se může stát, že vám pomocí přímého direktu udělá frakturu v obličejové oblasti. No a pokud budete dostatečně věřit v uzdravení a budete mít rodinnou pohodu, tak se pak zdraví navrátí rychleji, než pokud bude některá z výše zmíněných oblastí původu oslabena.


A tak i nejnovější studie astmatu u malých dětí ukazují, že pokud děti užívají v nízkém věku antibiotika, mají až o 1/3 větší možnost vzniku astmatu, než pokud je neužívají. Ovšem co medicínské výzkumy opomíjejí je ono "well-being" rodiny jako celku. Taková "nemocná" rodina může vyprovokovat dalekosáhlé obtíže, které západní medicína neumí dostatečně řešit.

Tak se v ordinaci lékaře může objevit dítě, které má astma a nejlepším krokem pro rodiče by bylo navštívit nejen lékaře, ale také třeba terapeuta, který by pomohl odkrýt skryté vzorce v chování rodiny, které pravděpodobně vedly ke vzniku astmatu u dítěte.


Léčení chorob a začarovaný kruh

Léčení chorob západním způsobem je jako jejich diagnostika. Velmi rychlé, razantní a efektivní, jenže zde vzniká otazník, který vede k tomu, proč právě čtete tento článek. Proč nefunguje právě u mě ta léčba proti bolesti zad, nebo proč mi nedokážou na nic dojít, když tak trpím?

To nejsou ojedinělé případy. V jedné americké studii přišli výzkumníci na to, že asi třetina vyšetření páteře je „přeindikovaná“ tedy, že byla doporučena, i když tomu zdravotní stav pacienta neopovídal. Ve volném překladu by se dalo říci, že ta třetina pacientů trpěla psychosomatickými obtížemi tak vážnými, že byla zvolena vyšetřovací metoda, která ale neukázala jasnou příčinu obtíží. To pak vede k velké frustraci na všech zůčastněných stranách. Pacient je zklamaný ze vztahu k lékaři a tak zkouší všechna možná vyšetření a odborníky, kteří do něj sypou léky, ale jeho potíže přetrvávají nebo jsou jen minimálně utlumeny.

Tak i lékař je frustrován neustálým stěžováním si klienta a jeho omnipotence je ohrožena. Uzavírá se tak do sebe a chrání sám sebe. Pacientovi se pak může zdát,  že onen lékař je po jisté době odtažitý a úsečný. Řešení existuje, ovšem není tak snadné, jak by se mohlo zdát.


Naděje na zlepšení

Řešením by byla síť primární péče psychosomatických specialistů, kterou se nyní snaží naše země po vzoru Německa vybudovat. Taková péče je ovšem emocionálně náročná jak pro klienta, který musí se svou kůži na trh, tak i pro profesionála, který se musí orientovat nejen v odborné části medicíny, psychologie a psychoterapi, ale musí se naučit zvládat i své vlastní emoce. A přestože má psychosomatický přístup před sebou ještě dlouhý a náročný vývoj, je nadějí na zlepšení léčení člověka jako celku.

Chcete si domluvit osobní konzultaci? Klikněte zde --> Mám zájem o lékařskou psychosomatickou diagnostiku.

Autor: MUDr. Dušan Zhoř - Všeobecný lékař a diagnostik na psychosomatiku