Vše, co jste chtěli vědět o akupunktuře, ale báli jste se zeptat 1. část

Vše, co jste chtěli vědět o akupunktuře, ale báli jste se zeptat 1. část

Když se řekne akupunktura, vybavíme si pravděpodobně člověka napíchaného jehlami. A hned nás asi napadne, jestli to nebolí? A následuje řada dalších otázek. Na něktreré z nich najdete odpovědi zde.

Akupunktura je jeden ze způsobů TČM, jak harmonizovat tělo a duši, jednotlivé orgány a jejich akupunkturní dráhy a vůbec ovlivňovat celý systém energie (Qi) v těle tak, aby se člověku upravil jeho zdravotní stav.


Jak to vlastně funguje?

V TČM existuje 12 řádných (orgánových) drah plus 8 drah mimořádných, z čehož vyplývá několik set akupunkturních bodů, včetně takzvaných extra bodů, to znamená těch, které nepatří k žádné z drah. V běžné akupunkturní praxi se nepoužívají úplně všechny body, ale jen ty nejdůležitější, respektive ty s největším účinkem. Dle mého odhadu je asi 150 nejfrekventovanějších bodů.

Správně napíchnutá sestava jehel do určitých bodů (dle obrazu, který si terapeut TČM vytvoří před samotným napichováním - viz předchozí článek) někdy působí až zázračně, přesto však musíme brát na zřetel, že stejně jako všechny ostatní obory jakékoliv medicíny, tak i akupunktura má své hranice a není možné předpokládat, že jehličkami se dá vyléčit a ovlivnit úplně vše.


Kolik jehel se vpichuje zaráz?

Počet jehel není přesně stanovený, na každý obraz onemocnění to je vždy jiné. Často se říká, že čím lepší terapeut, tím menší počet jehel používá, ale fotografie z čínských ordinací mě o tom moc nepřesvědčují, neboť na nich občas vypadá člověk jako jehelník. U některých potíží (jako bolesti hlavních kloubů) se dá teoreticky použít „Metoda jedné jehly“, u napichování takzvaných mimořádných drah jehly dvě, ale obecně jde většinou o 10 až 20 jehel na jedno sezení. Relativně větší počet jehel je dán i tím, že se akupunkturní dráhy v naprosté většině případů píchají „oboustranně“ (tedy jeden bod se napichuje vpravo i vlevo, neboť dráhy orgánů jdou vždy ve dvou větvích).


Bolí to?

Citlivost člověka na vpich je různá. Někdo zavedení jehly téměř necítí, někdo jej ucítí jen jako malé štípnutí, další má nervová zakončení na pokožce tak citlivá, že je pro něj akupunktura vyloženě bolestivým procesem. Naštěstí poslední skupina lidí je malá, a tak většina lidí akupunkturu bez problému zvládne. Často záleží i na stavu člověka - při oslabení (platí to i pro menstruaci) je pokožka citlivější než jindy. Výjimečně se může také stát, že se terapeut jehlou dotkne nervu, šlachy nebo žíly a toto většinou zabolí.


Existují různé metody napichování?

Metoda napichování také není pokaždé stejná - používají se tři metody - „doplňovací“, „vypouštěcí“ a „ani doplňovací, ani vypouštěcí“. Rozdíl je v zavádění a vytahování jehly, popř. manipulaci s jehlou během napíchnutí. Člověk to ale sám nepostřehne, pro něj to bude pocitově stejné.


Jak hluboko se jehly vpichují?

Hloubka napíchnutí jehly je různá - některé body se píchají vyloženě povrchově, jiné do hloubky 2 až 4 cm, u napichování kyčlí až 7 cm. Přirozeně čím větší má člověk vrstvu tuku, tím hlouběji se musí jít, neboť v tukové vrstvě akupunkturní body nejsou.


Není to nebezpečné?

Akupunktura je relativně bezpečná. Jehly se v současné době používají výhradně jednorázové, o průměru 0,18 až 0,22 mm. Teoreticky se nemůže stát, že by se díky tak malému průměru cokoliv v těle poškodilo (i propíchnuté střevo by se mělo po vytáhnutí jehly údajně ihned zatáhnout). O pneumotoraxu plic se sice tradují hrůzostrašné historky, ve skutečnosti by se počet těchto případů dal za několik posledních desetiletí spočítat na prstech jedné ruky. Pokud tedy zvolíte ověřeného a šikovného terapeuta, odejdete ze sezení v celku ;)


2. část článku si můžete přečíst zde.



Antonin-(1).jpgAutor: Ing. Antonín Červený (Odborník na Tradiční čínskou medicínu)

Chcete si domluvit konzultaci? Klikněte zde -->