Jaké well-being programy firmy nejčastěji volí?

Jaké well-being programy firmy nejčastěji volí?
Well-being programy v České republice bývají často jen o fyzickém zdraví. Když se však podíváme do zahraničních firem, zjistíme, že se věnují mnohem širší oblasti, než jen fyzickému zdraví svých zaměstnanců.

Pokud se rozhodneme získat inspiraci a zjistit, jak v českém prostředí firmy pečují o své zaměstnance, zjistíme, že pokud už firma o zaměstnance pečuje, zabývá se hlavně jejich fyzickým zdravím (Ozvěny snídaně HR kavárny: Zdraví zaměstnanců firmy pálí). Moc inspirace v rámci českých luhů a hájů bohužel tedy nenačerpáme.
 

Jak vypadá well-being v České republice?

V českých firmách bývá well-being program až příliš často spojován s fyzickým zdravím. Nejčastěji se ve firmách objevují jednorázové dny zdraví, během kterých si zaměstnanci mohou zacvičit s fyzioterapeutem, proniknout do tajů zdravé stravy s výživovým poradcem, nechat si vyšetřit zrak, absolvovat konzultaci s dentálním hygienistou nebo se nechat namasírovat.

Zaměření však pouze na jednu část člověka – fyzické zdraví – vede k tomu, že well-being program nepřinese takový efekt, jaký očekáváme.

Proto se můžeme nechat inspirovat firmami, které jdou o kousek dál za hranice dne zdraví. Takové firmy se snaží například nabízet zdravé alternativy ke konvenčnímu stravování a podporují lokální pěstitele a výrobce potravin, upravují svým zaměstnancům pracovní prostředí tak, aby si měli kde odpočinout, relaxovat a případně se o samotě soustředit.

Můžeme však jít ještě o kousek dál. Ty nejlepší úspěchy well-being programu a nejsilnější efekt se dostaví až ve chvíli, kdy se začneme na člověka dívat, jako na komplexní bytost. Tento přístup není ničím převratným – je nám přirozený, ale velmi často na něj zapomínáme.

 

Jak vypadá well-being v zahraničí?

Zahraniční firmy přistupují k well-being programu jako k ucelenému koncepčnímu programu péče o zaměstnance. Proto kromě výše zmíněného nabízejí třeba i kurzy zaměřující se na zvládání stresu, poradenství v oblasti osobního oděvního stylu, možnosti využítí osobního kouče nebo mentora, a to nejen v profesní oblasti. Osobní kouč jim může pomáhat v dosahování osobních cílů, protože zaměstnanec, který je spokojený ve svém osobním životě, pak pohodu a vyšší nasazení přenáší i do své práce.

Firmy často připravují komunitní programy, do kterých se mohou zaměstnanci zapojit a dosáhnout tak svých osobních cílů. Mohou například soutěžit v počtu kilogramů, které se jim podařilo společně shodit, mohou mezi sebou závodit v množství naběhaných nebo naježděných kilometrů, nebo společně přestávají kouřit s odbornou pomocí.

Ve firmách jsou také oblíbené služby tzv. EAP (employee assistance program - program asistence zaměstnancům), které zaměstnancům nabízejí pomoc v řešení finančních problémů nebo poskytují psychologické poradenství, a to vše 24 hodin denně.

Jak je vidět z uvedených příkladů, well-being je o celkovém  přístupu a ne pouze o investovaných financích do programu. Firmy, které jsou si toho vědomy, nabízejí svým zaměstnancům různou míru flexibility v zaměstnání a třeba možnost tzv. Career/job break. To znamená, že zaměstnanci mohou na různě dlouhou dobu odcestovat do zahraničí, věnovat se studiu něčeho, co je osobně zajímá, nebo si mohou prostě jen odpočinout od práce bez toho, aniž by museli dávat výpověď.

 

Jak tedy nejlépe koncipovat well-being program?

Ve chvíli, kdy se rozhodneme pro zavedení well-being programu v jakékoli jeho podobě, je však dobré mít na paměti, že to, co platí v rámci jedné firmy, co tam skvěle funguje a přináší výsledky, nutně nemusí mít úspěch v té naší.

Měli bychom vzít v potaz třeba časové možnosti našich zaměstnanců. Pokud se rozhodneme pro kurz zvládání stresu a již tak přepracovaným kolegům připravíme kurz v nevhodnou dobu, můžeme zapříčinit, že se dostanou ještě pod větší časový tlak, popřípadě, že se kurzu nikdo nezúčastní.

Dalším významným faktorem je obor a segment trhu, ve kterém firma působí, a skladba jejích zaměstnanců. Vždy musíme mít na paměti, co je pro naše zaměstnance zajímavé a co ocení. Kdo jiný je zná lépe, než my na HR oddělení.

 

Co závěrem?

Závěrem bych ráda dodala, že well-being je postoj, je to způsob uvažování a je to také silný nástroj pro firmy, které díky němu mohou dosahovat skvělých výsledků. V České republice jsme stále na začátku a objevujeme možnosti, které se dají využít. Věřím, že se v dohledné době můžeme těšit na lokální příklady, které potáhnou, a inspiraci z našeho prostředí.

Zdroje:
http://greatist.com/health/healthiest-companies
http://www.gallup.com/businessjournal/181481/company-wellness-programs-bust.aspx

 



Autorkou článku je Jana Toningerová, personální ředitelka společnosti Sanmina a HR odbornice pro Cloud 9 Institute